Když jsem další den po večírku jela na nádraží, tak jsem se cítila jak po táboře, kam s touhle partou jezdím. Měla jsem na zádech krosnu, strávila jsem noc ve spacáčku a voněla jsem ohýnkem z táboráčku.

I když to ráno vypadalo, že počasí nebude nic moc, nakonec nás příjemně překvapilo. Zuzka přišla na focení s úsměvem a skvělou náladou, což celou atmosféru krásně odlehčilo a pomohlo tomu, aby všechno probíhalo hladce.

Ten den jsme se s Marikou vydaly na opravdu rychlé focení, obě unavené po práci. Já jsem se spíše nechala fotit, protože potřebuji nějaké portréty s fotoaparátem. Mariku jsem cvakla jen párkrát v Alfa pasáži, ale myslím, že příště ji zvládnu vyfotit lépe.